Masarykovo

Dvě země spojeny v Československu získaly v roce 1993 samostatnost. Společná historie je však i nadále předurčuje ke společnému osudu. Slovenskou a Českou republiku na pohraničí oddělují Beskydy, Bílé Karpaty, Velká Javořina a na jihu řeka Morava. Dlouho představovala hranici, ale v současnosti znovu oba národy spojuje. Tok řeky Moravy je klidný a mírný, bez peřejí a vyhledávaný vodáky. Výhled na okolní lužní lesy je úchvatný. "Moje babička pochází ze Slovenska, můj děda z Česka, takže já to beru tak, že jsme pořád jeden stát, a jsem za to rád, že mám babičku ze Slovenska a dědu z Česka. Připadám si doma i na Slovensku i v Česku. "Říká vodák Antonín z raftingovou klubu Holíče.

Slovenskou a Českou republiku spojují společné dějiny. 100 let Československa si připomínáme i na starých fotografiích, které se z těchto dob zachovaly. Fotoaparát byl pro tehdejších lidi relativně nový vynález a portrét byl finančně náročnou a výjimečnou událostí. "Dobové fotografie vypadají jinak, než když my dnes uděláme 20 selfie za minutu a pak je ještě zveřejníme. I lidi k nim měli jiný vztah, oni si je schovávali, dědili je, věděli, kdo na fotografiích je, "říká Blanka Klimovič, fotografka, která se věnuje imitování historických fotografických postupů a atmosfér První republiky.

Časy První republiky a společného státu připomínají i milovníci veteránů. Prohlídky, srazy a jízdy se konají i na moravskoslovenském pohraničí. Známý je Klub historických vozidel v Holíči. Automobily i motorky sbírají a renovují všechny generace, muži i ženy. Někdy se tato záliba přenáší z generace na generaci. Takovým případem je i Čechoslovák Ivan, který po dědovi zdědil sbírku veteránů a s ní i nadšení pro První republiku. "Vím, že byla doba tehdy těžká, ale nebylo to tak složité jako dnes," říká Ivan, který se sám definuje jako "stará duše".

Stále populárnější se stává i móda typická pro období První republiky. Zakladatelka muzea Lednice Dávná - Jak se žilo za Tatíčka Masaryka, Marie Létalová, dobové oblečení sbírá a nosí ho i v civilním životě. "Ta móda je pro většinu lidí v dnešní době nejpřitažlivější. Je hodně propracovaná do detailů, hodně se dbalo na doplňky, především klobouky, rukavice, kabelky, všechno bylo sladěno tón v tónu. Samozřejmě, že si to idealizujeme, nižší vrstvy samozřejmě neměly tolik oděvů, měly třeba jeden pořádný kostýmek, jedny lepší šaty, jedny na takové běžnější nošení, horší. My samozřejmě vycházíme z prvorepublikových filmů, kde herečky často oblékaly nejznámější salóny, třeba Podolská, "říká Marie Létalová.

K první republice neodmyslitelně patří typická hudba, kultura tančíren, hudebních večerů a večírků. Hudební styl 20. a 30. let oživuje swingový orchestr Fats Jazz Band, v němž hraje Pavol Hoďa. Záhorák, dnes žijící na moravském pohraničí, se původně věnoval dechovce, ale nakonec podlehl kouzlu prvorepublikové hudby.

Rozdíl mezi dneškem a První republikou popisuje klavírista a kapelník Ladislav Fančovič: "Dnes přijdete do tramvaje, hraje hudba. V autě vám hraje rádio. Přijdete na kávu, tam z každé strany hraje něco jiného. Tím, že bylo v normálním životě velmi mnoho ticha, hudby si lidé mnohem více vážili a vychutnávali si ji."