Dyjský trojúhelník

Z pěti slovenských trojhraničních bodů je tím nejkouzelnějším Dyjský trojúhelník (za první republiky nazývaný Podyjský roh). Tvoří ho soutok řek Dyje a Moravy a do pádu Železné opony v roce 1989 představoval začátek přísně střeženého území podél hranic. Okolí pomezí tvoří lužní lesy, jezera a rázovité vesnice a města na obou stranách hranice.

Blízko hranic na slovenské straně se nachází město Gbely. Je významné objevem nafty v roce 1912 a začátkem její těžby v roce 1914. Objevil ji Jan Medlen, jehož busta stojí v parku nedaleko hlavní cesty. Gbely jsou navíc "výjimečné" i tím, že zde žije Pavel Nemec, samozvaný prezident "Záhorácké republiky" a člen skupiny Záhorácký výbjer. Pavel Nemec má hluboký vztah ke svému rodnému městu, zná jeho historky a pamatuje staré časy.

Pavol Nemec : "Slyšte, lide! Nedaleko místa, co zde lapím, se setkávají tři státy. Rakousko, Česka republika a Slovensko. Já sem to nazval Dreiland - Trojkrajina. Dreiland je imaginární státní útvar, tak jako SSSR - Záhorácká Soběstačná Svépomocná republika, které sem jednohlasně a doživotně zvoleným prezidentem. "

Dalším z malebných záhoráckých míst jsou Kúty. Přestože leží jen pár minut od české hranice (Břeclavané si pamatují, jak sem chodili na pivo), patří k oblasti, která zachovává tradice, tomuto městu folklór trochu chybí. Až Filip Húšťava, mladý místní aktivista, se to rozhodl změnit a vrátit folklór do města. Založil občanské sdružení Pjekné mjestečko, jehož úkolem je folklór revitalizovat a nově vybudovat komunitu. Členové občanského sdružení se mimo jiné zajímají také o to, aby historické památky - jako sídlo z roku 1887 - nespadly.

Součástí Dyjského trojúhelníku jsou i Adamovská jezera. Jsou tvořeny dvěma bývalými zatopenými pískovnami a spadají pod město Gbely, v městské části Adamov - přibližně 500 m od řeky Moravy. Patří k nejvýznamnějším ornitologickým oblastem na Záhoří - v lepších letech se zde najde až 1 000 párů racka chechtavého a okolo 15 000 - 17 000 hus.

Adamovská jezera jsou oblíbenou lokalitou ornitologa Rudolfa Jurečka, který má k přírodě velmi blízko a Adamovská jezera navštěvuje často. Tato lokalita však nepatří jen mezi oblíbená místa odborníků. "Chodí se sem na to dívat nejen ornitologové, ale i obyčejní lidé. Zajímá je to, protože to vypadá opravdu impozantně. Když sem na vodu přistává 15 000 hus, tak to zakryje oblohu, "říká.

V okrese Břeclav nedaleko hranice se nachází město Lanžhot. Jednou z místních folkloristek je 82letá Marie Švirgová, která se věnuje malování lidových vzorů - je tzv. "malérečka".

Její malby zdobí domy, žudra, textil, keramiku a jsou výjimečné tím, že si je vymýšlí sama a snaží se o autenticitu.

Další typickou lanžhotskou tradicí je chov koní. Mladá generace si uvědomuje, že lidí, co projevují upřímný zájem o tuto tradici, je stále méně - zároveň však říkají, že do lužních lesů, kde koně chovají, často chodívají návštěvníci z města obdivovat místní tradice.